Josefovské údolí
Josefovské údolí najdeme nedaleko osady Josefov ve střední části Moravského krasu. Jedná se o údolí v dolní části toku Křtinského potoka v místech kde se propadá do země a obcí Adamov.
Nachází se zde mnoho zajímavých turistických cílů, jako je známá Byčí skála, dvě volně veřejnosti přístupné jeskynní bludiště Jáchymka a Kostelík, vývěry Jedovnického a Křtinského potoka, naučná stezka vedoucí z Adamova k Byčí skále. Zajímavostí je národní kulturní památka huť Františka s muzeem. Na okolních stráních můžete navštívit například Alexandrovu rozhlednu, Malou Macochu, Nový hrad nebo Máchův památník.
Býčí skála
Býčí skálaBývalá vývěrová jeskyně podzemního Jedovnického potoka. Vstup do jeskyně je v dolní části vysoké vápencové skály (horolezecké terény). Ve východní stěně je ve skále obrovské okno, ústící na povrch v podobě otevřeného závrtu. Dříve byla jeskyně známa do vzdálenosti 450 m, kde byla ukončena jezírkem Šenkova sifonu. Po pomoci výkonných čerpadel byl v roce 1920 sifon vypumpován a objevena tzv. Nová Býčí skála. Jako ve většině velkých jeskyní v Moravském krasu tak i zde byla Němci zřízena továrna na výrobu zbraní (podle jiných informací sklad olejů) a jeskyně tak byla zčásti zničena. V roce 1945 byla objevena průtoková Barova jeskyně. Za spolupráce speleopotápěčů byla v roce 1984 ražena štola od Nové Býčí skály k tzv. Prolomené skále. Sifon pod prolomenou skálou byl překonán potápěči 30. prosince 1984. Podplaváním 110 m dlouhého sifonu (Podplavená skála) byl objeven Srbský sifon, po jehož průniku v roce 1985 se dospělo prostor Velikonočních jeskyň, které jsou součástí Rudického propadání. Došlo tak ke spojení obou jeskyních systémů. Celková délka chodeb jeskynní soustavy Býčí skála-Rudické propadání je 13 km. Součástí Býčí skály je ještě Sobolova (Barová) jeskyně a vývěry Jedovnického potoka. Do jeskyně není povolen vstup veřejnosti, vstup je zatarasen nevzhlednými železnými vraty. Oblast je chráněna jako NPP.
Huť Františka
Někdy se můžete setkat i s názvem Stará huť. Nachází se při silnici Adamov-Olomučany(Křtiny), u osady Josefov. Dříve na jejím místě od 14. století stávali skelné hutě, které využívali na palivo bohaté zdejší lesy. V souvislosti s těžbou železné rudy v Rudici byla v roce 1748 založena vysoká pec na tavení železa. Palivem bylo dřevěné uhlí, které se získávalo pálením dřeva v milířích. Provoz hutě byl ukončen v roce 1877. Huť Františka je nejstarší dochovanou hutí ve střední Evropě. Dominantní stavbou je zde zachovaná dřevouhelná železářská pec o výšce 10 metrů se základnou o rozměrech 12×12 metrů. Spolu s budovou modelárny z počátku 19. století, hutním hostincem Švýcárnou a několika dalšími stavbami byla v roce 1971 vyhlášena jako první technickou rezervací v tehdejším Československu. Součástí areálu jsou ještě dvě obnovené pece a areál pokusné tavby železa v tzv. domácích pecích. Areál je volně přístupný a průchozí, v bývalé budově modelárny je umístěno muzeum železářství. Přízemí muzea je věnováno počátkům metalurgie železa, v první poschodí je zaměřeno na vysoké hutě budované v této oblasti od 17. století. Vše je pod správou Technického muzea v Brně. Informace o otevírací době a cenách vstupného zde.
Jáchymka
Jeskyně Jáchymka Jeskyní bludiště Jáchymka se nachází v levé údolní stráni Josefovského údolí, kousek za osadou Josefov ve směru na Adamov. Jeskyně je dobře viditelná ze silnice, nápadné je především její velké elipsovité okno. Jeskyně je tvořena hlavní, 23m dlouhou chodbou, kterou prochází modře značená turistická trasa a naučná stezka z Adamova k Byčí skále. Hned za vchodem do jeskyně ve směru od Adamova odbočuje vlevo chodba do vlastního nitra tohoto bludiště. Jedná se o První dóm, kde je už díky malému vchodu úplná tma. Zde se ve stropní části po pravé ruce nalézají chodbičky ústící do Západního dómu. Přímá cesta po chvilce končí a tak zbývá jediná, levá odbočka. Po několika metrech stoupání se ocitáme na konci široké pukliny, která proráží hlavní chodbu, nad kterou se nacházíme. Puklina ústí až na povrch a díky tomu je zde šero. Chodba se však u pukliny stáčí, následuje 1m vysoký skalní stupeň a hned obrovský a denním světlem celý osvětlený Velký dóm. Je to vnitřek elipsoviého okna, který je tak dobře viditelný ze silnice. Strop dómu je klenutý. Od údolí dóm odděluje hluboká propast, do níž lze za velké opatrnosti slézt, ale pouze ve směru od údolí.
Systém třech vývěrů Jedovnického potoka, který se po 5km podzemním toku od Rudického propadání dostává opět do povrchového koryta. Tyto vyvěračky se nacházejí 200m od Býčí skály na západ. Původně zde byl aktivní pouze jeden vývěr, který dnes naleznete u panelu NS Josefovské údolí. Zbylé dva byly otevřeny náhodou v lomu, který s vyvěračkou bezprostředně souvisí.
Olomučanský vývěr
Silný pramen z neznámých jeskynních prostor je od vývěrů jedovnického potoka vzdálen 300m západním směrem. V roce 1928-1929 byl vývěr upraven jako zdrojnice pitné vody pro Adamov.
Vývěr naproti Jáchymce
Nachází se nedaleko jeskyně Jáchymka na druhé straně údolí pod vápencovou skálou, která částečně zasahuje do silnice. Je vzdálen asi 400m západně od Josefova. Potůček vyvěrá pod silnicí, v létě je možnost místo poznat podle bujnější vegetace.
Vývěr u Švýcárny
Poslední vývěr v Josefovském údolí se nachází naproti Staré huti, nedaleko od Švýcárny. Vyvěrá z vápencové stráně, která je od zbytku vápencového Josefovského údolí již oddělena brněnskou vyvřelinou. Původně potok vyvěral z malé jeskyně, kterou dal majitel majitel blízkého domku upravit na sklep. Voda ústí na povrch železnou trubkou, která vrhá vždy čistou a studenou vodu. Tento pramen je upraven na studánku Ferdy Mravence. Nedaleko na druhé straně mostku u panelu NS Josefovské údolí se nachází druhý sklípek také ze železnou rourou, vrhající podzemní vodu.