Pavlovské vrchy
Jsou vápencovým útvarem, který se táhne na jihu Moravy od obce Pavlov 20 kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a byl vyzvednut do výše až 549 m n. m. (Děvín, nejvyšší hora Pálavy) alpinským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny se v oblasti vyskytuje spousta mnohdy velmi vzácných živočichů a rostlin. Díky tomu jsou vrchy součástí CHKO Pálava, která je biosférickou rezervací UNESCO. Oblast je nepřetržitě obývána po mnoho tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochaňujících zdejší velmi cenné území.
Pavlovské vrchy jsou nejzápadnější částí Karpat a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih):
- masiv Děvín, na jehož vrcholu se nachází vysílač, na jeho nižším vrcholu pak hrad Děvičky;
- Soutěska, která odděluje Děvín od Kotle;
- masiv Kotel, který zahrnuje vrchol Obora a Pálava;
- Stolová hora, na jejíž nižším vrcholu se nachází Sirotčí hrádek
- Kočičí skála a Kočičí kámen
- Turold - vrch na severním předměstí Mikulova, pod horou se nachází jediná veřejnosti přístupná jeskyně v této oblasti - Na Turoldu;
- Svatý kopeček východně od Mikulova, poutní místo;
- Šibeničník