Suché skály
Na hřebenu mezi Malu Skálou a Železným Brodem nad levým břehem řeky Jizery se monumentálně tyčí do výše ostře rozeklaný pískovcový hřbet skal nazývaný dle svého typického vzhledu Suché skály, popř. místně Kantorovy varhany či Maloskalské dolomity. Suché skály tvoří významnou krajinnou dominantu maloskalska, která nápadně vysoko vyniká nad okolní lesní porosty. Pískovec je stáří Cenomanského (nejstarší období svrchního křídového útvaru stáří asi 100 mil. let) - původu sladkovodního. Pískovec se usazoval v jezerech, která byla postupně zalita křídovým mořem. Podle staré praskliny v kůře zemské (tzv. Lužického zlomu) byly tyto nezvrásněné lavice pískovců vysunuty nad mladší křídové vrstvy a postaveny do svislé polohy. Zvětráváním se pak vytvořilo tvarově pestré skalní město. Zajímavá je i reliéfová výzdoba na povrchu jinak odolného, silně prokřemenělého pískovce. Suché skály jsou oblíbeným horolezeckým terénem. Člení se zhruba na 20 věží. Suché skály byly vyhlášeny za národní přírodní památku. V dnešní době jsou skály silně poškozeny návštěvností.