Žleby
Propast Macocha je více než 138 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu (”Light hole”) v České republice a i ve střední Evropě. Horní část propasti je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v roce 1882 - je umístěn v nejvyšším bodě a jmenuje se Horní můstek. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno.
Propast Macocha, jež dostala jméno podle pověsti ze 17. století, vznikla zřícením stropu velké jeskyně. Proto také její dno částečně pokrývá suť, což jsou zbytky zborceného stropu. Dnem propasti protéká říčka Punkva, která napájí dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké přibližně 13 metrů a je vidět shora. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami, takže není shora vidět, a jeho hloubka přesahuje 49 metrů (doposud nebylo dosaženo dna).
Dnem propasti Macocha protéká říčka Punkva. Ta vzniká soutokem celé řady ponorných zdrojnic, které protékají na území vápenců od severu a východu. Vody Punkvy se poprvé objevují na denním světle na dně Macochy. Zde v Dolním jezírku znovu mizí do podzemí a protékají Punkevními jeskyněmi. Celý komplex představuje několik desítek kilometrů jeskyní, z části protékaných podzemními vodami.
Propast Macocha - z historie výzkumů
V roce 1723 do propasti jako první sestoupil mnich minoritského kláštera Lazar Schopper, čímž byla zahájena dlouhá řada odvážných činů nadšenců i skutečných badatelů, kteří s nasazením vlastních životů odhalovali krok za krokem tajemství Macochy. Významným mezníkem byl rok 1856, kdy do propasti podnikl výpravu známý krasový badatel MUDr. Jindřich Wankel. V roce 1901 zahájil systematický průzkum Macochy K. Absolon. Výsledkem vědeckých výprav bylo detailní probádání samotné propasti i jeskyní na propast vázaných. Tyto práce vyvrcholily v roce 1914 zpřístupněním suché části Punkevních jeskyní. V letech 1920-1933 pak následovaly objevy vedoucí ke zpřístupnění vodních dómů na ponorné říčce Punkvě. Více z historie …
Propast Macocha součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice
Amatérská jeskyně leží v severní části Moravského krasu a je nejdelším jeskyním systémem v České republice - téměř 35 km. Jeskyně je tvořena Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi, jeskyní Novou Rasovnou s propadáním Bílé vody, jeskyněmi Piková dáma, Spirálka, C 13, Starou a Novou Amatérskou jeskyní, propastí Macochou a ve vývěrové části pak Punkevními jeskyněmi.
Macocha je 138,5 metrů hluboká, 174 metrů dlouhá a 74 metrů široká „light hole“ – tedy propast, jejíž dno je ve dne ozářeno slunečním světlem. Jenže tohle dno uvidět nebyla dřív žádná legrace. „Bez patrného nebezpečí není tu žádného přístupu, aby bylo možno viděti a očima přehlédnouti tento jícen,“ píše v roce 1669 Adamus Dores – první, komu se to podařilo a podal o tom písemnou zmínku. „Ze strany jižní vyvstává jako pult skalní balvan vyčnívající do jícnu šířky sotva desíti, výšky šest, tloušťky více jak dvě pídě (1 píď = cca 20 cm pozn. red.) a poskytuje jakousi bezpečnost zvědavému pozorovateli, jenž jest nucen leže na zemi, a to střemhlav dolů, se plaziti, aby na prsou ležel na něm a tím způsobem zhlédnouti a podívati se mohl na nejspodnější části jícnu.“ Dores pokračuje tím, jak házel do propasti kámen, aby zjistil její hloubku. Odříkal prý Modlitbu Páně, než se balvan roztříštil o dno. Zajímavá jsou jeho slova o „propasti, kterou lid domácí v řeči obecné Propast nazývá.“ Zdá se, že ona macecha, která dala Macoše jméno, žila už v době, kdy tu fungovalo jakés takés zábradlí.
Dnes je plazení po kamenech a přivazování se k okolním stromům dávno minulostí. Na podzim roku 1882 byl na vrchu propasti otevřen gloriet, tedy horní můstek. Vybudovala ho brněnská sekce Rakouského klubu turistů. O šestnáct let později se objevil beton a železné zábradlí i o patro níž – na dolním můstku.
Propast Macocha láká ke svým zalesněným okrajům a kolmým skalám nejen sebevrahy. Odnepaměti přitahuje dobrodruhy ze širého okolí, mezi nimi i básníky, spisovatele a malíře. Podle profesora Absolona byl jícen propasti namalován štětcem slavného mistra už třicetkrát. Snad aby se vzácní páni nemuseli převalovat ve stanu (vytvořit takový obraz zabere přece jenom víc času než den), nechal tu Klub českých turistů postavit v roce 1895 Útulnu. Když shořela na prach, vyrostla zde nynější Chata na Macoše.